Broučci v Plzni. Unikátní opera i Trnkovo dioráma

Dění v kraji

Od prvního vydání slavné knihy Broučci Jana Karafiáta letos uplynulo 145 let. Pohádkový příběh, který dojímá děti i dospělé, má své výrazné vazby na Plzeň. Přímo pro místní divadlo složil stejnojmennou operu hudební skladatel Jan Jirásek. Dílo je stále na repertoáru divadla a sklízí poměrně velký úspěch. “V době, kdy jsem se o tématu opery rozhodoval, jsem nechtěl hudebně zpracovávat žádné prvoplánově závažné téma. Život broučků je vlastně obyčejný, s obyčejnými radostmi a starostmi a k řešení závažných životních otázek dospívají přirozeným a nenásilným způsobem,” uvedl skladatel, který je známý zejména svou muzikou pro filmy, za něž už obdržel dva České lvy.

Kvůli epidemii koronaviru bohužel o mnoho repríz této opery diváci v Plzni přišli. Teď si to ještě budou moci vynahradit. “Broučci budou mít ještě několik posledních repríz v říjnu a listopadu. Opera je součástí snahy mít v divadle opravdu speciální představení a to nejlépe ve světové premiéře,” říká šéf operního souboru Divadla J. K. Tyla Jiří Petrdlík.

Vzácné loutky měly namále

S Plzní je svázaný rovněž pohnutý příběh unikátního loutkového dioráma Svatba u Broučků. Jeho autorem byl loutkář Jiří Trnka, který se ve městě narodil a získal zde svou lásku k divadlu. Dílo vytvořil pro Světovou výstavu v New Yorku v roce 1939 na zakázku Československého výstavního výboru. “Vedoucím komisařem naší účasti na výstavě. Přichystal velký pavilon, který byl plný obchodu, průmyslu i umění. Asi mu tam chybělo něco pro děti, protože na poslední chvíli zadal Trnkovi toto dílo pod názvem Česká pohádka. Z toho usuzujeme, že si Trnka téma Broučků nakonec vybral sám,” konstatuje Markéta Formanová, ředitelka Muzea loutek v Plzni, kde se teď dílo nachází.

Dioráma mělo být v Americe umístěno v československém pavilonu mezi uměleckými a průmyslovými expozicemi jako exponát, který by zaujal americké děti. Právě proto, že Trnka zadání obdržel až na konci února 1939, tedy na poslední chvíli před expedicí výstavy do zámoří, musely loutky, stejně jako mnoho jiných děl, po anexi Československa nacistickým Německem zůstat v Praze. Dioráma bylo společně s dalšími nevyužitými exponáty pro Světovou výstavu uloženo do dočasného depozitáře v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze a 3. prosince roku 1939 bylo ve stejném muzeu poprvé představeno veřejnosti na autorské výstavě Jiřího Trnky Malíř naděluje dětem. Po výstavě byla Svatba u Broučků odkoupena od výstavního výboru nakladatelstvím Melantrich, které jej v roce 1943 darovalo Českobratrské církvi evangelické. Od roku 1944 se dioráma usídlilo v Muzeu Husova domu v Jungmannově ulici v Praze. Českobratrská církev evangelická později zapůjčila dioráma do Jimramova, rodiště autora Broučků Jana Karafiáta.

Trnkovo dioráma Svatba u Broučků je vystavené v plzeňském Muzeu loutek.
Dioráma Svatba u Broučků

“Dílo jsme objevili v roce 2012 v rodišti Jana Karafiáta v Jimramově. Patří Československé církvi Českobratrské. Bylo umístěné v obecní škole a nenacházelo se v příliš dobrém stavu. Podařilo se nám jej zrekonstruovat a vlastně zachránit. V roce 2020 jsme jej v muzeu vystavili. Vrtalo nám to v hlavě a rozhodli jsme se domluvit s Českobratrskou církví. Ta nám dílo zapůjčila, proto může být nyní ve stálé expozici,,” sděluje Formanová

Nevídané prostorové znázornění příběhu postaviček obsahuje 57 původních loutek našlo své místo na západě Čech během letošního roku. V prostoru širokém 2,4 metru, hlubokém metr a vysokém 1,2 metru se nachází kromě broučků i slunéčka neboli verunky, luční kobylky nebo šneci. Ti všichni se účastní svatebního obřadu. Kromě svatebního páru s družičkami a oddávajícím se na scéně nachází pěvecký sbor broučků se sbormistrem, kapela, kočár tažený lučními kobylkami a rodina Broučků s mnoha dětmi.