Pro obyvatele velké části Asie představují leden a únor velmi důležitou část roku. Nejen, že v této době slaví příchod nového lunárního roku, ale zároveň je to pro ně i příslib nadcházejícího jara. Toto období je spojené se spoustou zvyků, symbolů a svátečních pokrmů. S některými z nich se mohli tuto zimu setkat i lidé v Plzni.
„Nový rok je ve Vietnamu vůbec největší svátek. Během jeho vítání se scházejí celé širší rodiny. Je to pro nás jedna z největších událostí v roce. Svátky trvají přibližně až dva týdny. První dny nového roku na ulicích skoro nikoho nevidíte. Většinou jsou všichni doma s rodinou,” říká Huy Hai z plzeňské restaurace Homy Asian Fusion. Právě tady se tento rok rozhodli, že Západočechům přiblíží, jak se v Asii nový lunární rok slaví.
„Chtěli jsme lidem ukázat, co je v tuto dobu ve Vietnamu, a ve velké části Asie, běžné. Připravili jsme výzdobu i degustační menu, které představuje tradiční pokrmy. I když v takové podobě, aby jídla chutnala i Čechům. Přece jen, chutě tady a ve Vietnamu jsou poměrně odlišné, takže jsme se recepty snažili trochu přizpůsobit chuťový buňkám Evropanů, sděluje jeho kolega Duc Anh.
Rozdílná je například příprava hovězího masa. „Ve Vietnamu máme raději tužší úpravu, vyhovuje nám, když maso žvýkáme. Vnímáme to tak, že když je maso hodně měkké, je převařené a necítíte jeho pravou chuť. V Plzni jsme se rozhodli hovězí péci delší dobu tak, aby změklo, spíše na způsob guláše,” prozrazuje Huy Hai.
Na sváteční tabuli nesmí ve Vietnamu chybět bánh chưng, což je rýžový dortík, který se vaří přes dvanáct hodin, aby byla rýže rozvařená, jemná a lepkavá. Dalším pokrmem je Xôi, dušená lepkavá rýže. Dalšími pokrmy k Tết, jak se svátek Vietnamského nového roku jmenuje, patří třeba jarní závitky, vietnamská tlačenka nebo vietnamská šunka či bambusová polévka s vepřovým masem. Na večeři se scházejí všichni členové rodiny.
Mezi dekoracemi převažuje červená barva, která přináší štěstí a ochranu před zlými silami. „Tenhle rok patří hadovi. Já jsem třeba narozen v jeho znamení, takže je to můj ochránce. Tento rok ale odjíždí sloužit bohům, takže aby byl člověk více chráněn, obklopuje se právě červenou barvou,” dodává Duc Anh.
Dekorace bývají zaplněné různými přáními provedenými krásným písmem. „Každé slovo má svůj význam. Výzdobu s nimi vyvěšujeme všude, abychom přitáhli štěstí, zdraví a vše co potřebujeme, aby se nám dobře žilo. Visí na stromech, všude po domě. Aby se všechno povedlo a splnilo se lidem, o čem sní. Všude se věší také mince, aby přitáhly peníze do života,” podotýká Huy Hai.
Výrazným rysem výzdoby jsou ryby vznášející se nad hlavami hostů. Důležitým symbolem jsou i sakury, které vždy kvetou na nový rok. Ten vlastně už předjímá příchod jara a symbolizuje nový život.
Tyto květy, které teď zdobí Homy, se prolínají s růžemi značícími svátek zamilovaných Valentýn. „Vietnamci žijí ve spoustě různých zemí, kde se velmi rychle adaptují. Přijali jsme nové svátky, k nimž patří třeba Vánoce, nebo právě Valentýn. Ten slaví hlavně mladí lidé, kteří jsou více otevřeni okolnímu světu. Květiny symbolizují blížící se jaro, kdy se příroda probouzí ze zimního spánku. Snažili jsme se tady propojit svátky evropské s těmi asijskými,” sděluje.
Oslavy nového lunárního roku v Plzni
Také v Asii růže symbolizují lásku. Ovšem nejsou tam tím hlavním atributem. „U nás jsou tyto svátky hlavně o rodině a jídle. Proto je ve Vietnamu na ulici všude plno stánků. Jsme také otevřenější a více projevujeme emoce. Důležitý je pro nás čas, který spolu strávíme,” prozrazuje Huy Hai, který v Plzni žije od narození, dvaadvacet let. „V Česku už je vlastně nějaká pátá generace Vietnamců, od 70. až 80. let, kdy sem začali přicházet v době komunismu. Naučili se přijímat nové poznatky z Evropy. Někteří se vrátili domů, jiní zůstali a začali zde žít,” doplňuje s tím, že Češi už Vietnamce většinou vnímají tak, že sem paří. „Dá se říct, že už jste si na nás zvykli a my zase na vás. Snažíme se nedělat problémy a přizpůsobit se tak, abychom tady s vámi mohli žít. Krásně je to vidět ve školách, kde už v podstatě v každé třídě alespoň jeden Vietnamec je. Není to tak, že bychom byli nějak odstrčeni, jsme součástí společnosti,” říká.
Tento článek vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé
žurnalistiky (NFNZ).
