Na svou první kosmickou misi se připravuje Česká republika. Půjde o startovací projekt z národního kosmického plánu. Název má Slavia a jeho cílem je položit základní kámen pro pozdější těžbu na asteroidech pomocí dvou dvacetikilogramových družic. Každá z nich ponese trojici přístrojů určených k průzkumu úlomků asteroidů, respektive meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry země. Během roku má vzniknout studie proveditelnosti, na jejímž základě se určí harmonogram realizace. Velký vliv na chod projektu, který schválila Evropská kosmická agentura (ESA) bude mít i Plzeňan Ondřej Rohlík, manažer Rámcového projektu, v rámci kterého ČR ambiciózní mise realizuje. „ESA při výběru projektu kladně hodnotila zejména pečlivé rozpracování požadavků, prvotní návrh mise a obchodní model postavený podle zadávací dokumentace a jeho soulad s cíli Národního kosmického plánu,“ uvedl Ondřej Rohlík. Český Výbor Rámcového projektu navíc podle něho ocenil těsné propojení průmyslu a akademické sféry. „To je hodnotou samo o sobě a také soulad projektového záměru jak se strategickým směřováním zapojených firem a institucí, tak státu, a také soulad s existujícími rámci mezinárodní spolupráce,“ dodal odborník, který se v minulosti jako softwarový inženýr věnoval vývoji softwarů pro řízení satelitů a jejich uvádění do praxe. Od roku 2007 přednáší na Západočeské univerzitě v Plzni.
Je delegátem Evropské kosmické agentury ve výboru pro průmyslovou politiku, programové
radě pro nosné rakety a programové radě pro pilotované lety a mikrogravitaci. Věnuje se i expertní činnosti v oblasti kosmických aplikací, výzkumu a technologické harmonizace
Není to přitom poprvé, kdy se nějaký odborník z regionu podílel na rozvoji vesmírných letů. Muži spojení s Plzeňskem se podíleli na vývoji raket, definici kosmického práva, jeden dal své jménu kráteru na Měsíci a druhý se k němu dokonce na poměrně blízkou vzdálenost i přiblížil.
Rakety z Kříší
Jsou pouze dva Češi, kteří jsou ve Spojených státech amerických v síni slávy průkopníků kosmických letů. A oba se narodili v regionu. Prvním je průkopník raketového létání Ludvík Očenášek z Kříší na Rokycansku.
Ten začínal výrobou jízdních kol, v roce 1906 vyvinul vlastní rotační automobilový a letadlový motor a úspěch zažil s vylepšením obloukové lampy. V roce 1910 konstruoval vlastní letadlo.
Za první světové války se zapojil do řad odbojové organizace Maffie, která bojovala za nezávislost Čech, Moravy a Slovenska na habsburské monarchii. Na konci této války nalezl například v Praze telefonní vedení mezi ministerstvy války v Berlíně a Vídni. Hovory s úspěchem odposlouchával. Za svoji činnost byl vyznamenán Československou revoluční medailí 1918.
V meziválečném období se zabýval konstrukcí raket, které s úspěchem vypustil na konci ledna a na samém počátku března 1930. Z pláně u hřiště SK Nusle nad Nuselským údolím vypustil tehdy osm raket do výšky 2000 metrů. Prováděl se svými raketami několikakilometrové přelety mezi bývalými lomy poblíž řeky Sázavy na Benešovsku. Byl přesvědčen, že není otázkou, zda se člověk dostane do vesmíru, ale kdy. Od uskutečnění tohoto snu ho dělilo 31 let.
Ve třicátých letech také spolu se synem Miroslavem vylepšil takzvaný hydrodynamický člun, který poháněl proud vody vypouštěný proti směru pohybu lodi. Vyznačoval se nízkým ponorem. Podal i jiné zlepšovací návrhy a patentové přihlášky.
V květnu 1945 byl ve svých 72 let těžce zraněn při bojích na barikádách u budovy rozhlasu. Ludvík Očenášek vynalézal, dával do svých pokusů nejen celé srdce, ale i kapitál. Několikrát za svého života zkrachoval, osud mu v podnikání nepřál. Když v roce 1949 v Dražni zemřel, zprávu o jeho smrti otiskly i takové deníky jako The New York Times a The Washington Post.
Od roku 2018 má ve svých rodných Kříších pomník, který zdůrazňuje jeho význam nejen pro vývoj techniky, ale také pro celé tehdejší Československo. Monument byl vztyčen u příležitosti stého výročí od vzniku republiky.
Plzeňan založil kosmické právo
Druhým Čechem, který se v síni slávy nachází je Vladimír Mandl z Plzně. Ten je světové veřejnosti znám jako zakladatel kosmického práva. Byl i vlastníkem československého patentu z roku 1935 na „vysokostoupající raketu“.
Vladimír Mandl se narodil 20. března 1899 a pocházel z významné plzeňské rodiny. Jeho otec, advokát Matouš Mandl, byl dlouholetým plzeňským politikem a první československým primátorem města Plzně. Od mládí směřovaly zájmy Vladimíra Mandla k technice, na přání otce ale vystudoval práva. Kvůli svým neotřelým názorům a životním postojům však měl později potíže dosáhnout habilitace na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a na Českém vysokém učení technickém. Povedlo se mu to až na německé univerzitě v Erlangenu.
Vladimír Mandl u letadla Západočeského aeroklubu v Plzni typu Hansa-Brandeburg B.I (Fd.).
Archiv města Plzně.
Vladimír Mandl napsal řadu publikací z oblasti automobilového a leteckého práva, ale k jeho nejstěžejnějším dílům patří česky a německy vydané studie „Problém mezihvězdné dopravy“ a „Kosmické právo“ („Das Welt-Raum Recht“). Dopisoval si s řadou průkopníků kosmických letů jako Hermannem Oberthem, Guido von Pirquetem, Robertem Esnault-Pelterie, Konstantinem Eduardovičem Ciolkovským, Nikolajem Aleksejevičem Ryninen, Willy Leyem a dalšími. Kromě toho se stal přesvědčeným technokratem, člověkem, který se domníval, že právě rozvoj techniky a vláda techniků jsou jediným lékem na neduhy lidstva, zvláště po světové válce.
Vladimír Mandl se narodil 20. března 1899 a pocházel z významné plzeňské rodiny. Jeho otec, advokát Matouš Mandl, byl dlouholetým plzeňským politikem a první československým primátorem města Plzně. Od mládí směřovaly zájmy Vladimíra Mandla k technice, na přání otce ale vystudoval práva. Kvůli svým neotřelým názorům a životním postojům však měl později potíže dosáhnout habilitace na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a na Českém vysokém učení technickém. Povedlo se mu to až na německé univerzitě v Erlangenu.
Vladimír Mandl napsal řadu publikací z oblasti automobilového a leteckého práva, ale k jeho nejstěžejnějším dílům patří česky a německy vydané studie Problém mezihvězdné dopravy a Kosmické právo. Dopisoval si s celou řadou průkopníků kosmických letů jako byli Hermann Oberth, Guido von Pirquet, Robert Esnault-Pelterie nebo Konstantin Eduardovič Ciolkovský. Kromě toho se stal přesvědčeným technokratem, člověkem, který se domníval, že právě rozvoj techniky a vláda techniků jsou jediným lékem na neduhy lidstva, zvláště po světové válce.
„Vladimír Mandl je spolu s Ludvíkem Očenáškem, jediným ze dvou Čechoslováků, které můžeme považovat za průkopníky kosmických letů. Spolu s dlouholetým kurátorem letecké sbírky tehdejšího Technického muzea československého, předchůdce Národního technického muzea, Vladimírem Karmazínem se snažil založit samostatné Letecké muzeum československé. Sám k létání také tíhl. Stal se diplomovaným československým pilotem. Zemřel však předčasně na tuberkulózu v sanatoriu na Pleši 8. ledna 1941,“ uvedl kurátor letecké sbírky Národního technického muzea Michal Plavec. Právě on se osobnosti, která byla vlastníkem československého patentu z roku 1935 na vysokostoupající raketu při svém bádání věnuje.