Lucie Sýkorová a Sofia Van Nuffel
Zpravodajské pouště nejsou novým fenoménem, poprvé byly popsány ve Spojených státech amerických téměř před 20 lety. Podle nové americké studie jejich postupný nárůst rozděluje společnost a život v nich se lidem prodražuje. Konfrontovali jsme tento makro příběh s vlastní zkušeností a komentář jsme sepsali společně s naším partnerským webem Misflits z Belgie.
Zpravodajská poušť je definována jako komunita, která má malý nebo žádný přístup ke kvalitnímu lokálnímu a informačně přesnému zpravodajství. Co se však děje v oblastech, kde lidé zůstávají bez nezávislých médií? „Více korupce, dražší veřejné zakázky, více polarizovaná společnost, zhoubné šíření dezinformací, nižší volební účast,” popisuje nová univerzitní studie v Americe, kde zánik místních novin začal dříve než v Evropě.
Od roku 2005 přestalo ve Spojených státech vycházet přibližně 2 500 místních novin, což je asi čtvrtina z původních 10 000. Vyplývá to ze studie žurnalistické školy při Northwestern University v Illinois, která byla zveřejněna koncem června. Vedoucí studie Penelope Muse Abernathyová sleduje zánik místních médií v Americe již 18 let a od roku 2016 každoročně vydává zprávy o stavu místních médií. „Ztrátu lokální žurnalistiky doprovází erodující důvěra v média, prohlubující se digitální a ekonomická propast mezi občany, roste korupce ve státní správě a podnikání a místní obyvatelé nakonec platí více na daních i u pokladen,” uvedli autoři studie.
Z výzkumu vyplývá, že 70 milionů Američanů, tedy pětina obyvatel USA, již žije ve zpravodajských pouštích. Dvě třetiny z 3 143 amerických okresů nemají žádný nebo pouze jeden deník. Studie předpovídá, že situace se bude zhoršovat a do roku 2025 pravděpodobně zanikne dalších více než 500 novin. Ty, které přežijí, budou pravděpodobně muset snížit počet zaměstnanců, což ohrozí kvalitu žurnalistiky, varují autoři.
Když je v klubu jen několik lidí, kteří rozhodují o všem
Servisní přístup velkých médií se vytratil a zdá se, že nemnohá lokální média jsou jediná, která snad mohou zachránit důvěryhodnost médií jako takových. V Belgii je jen několik vydavatelů, kteří se věnují nezávislým rešerším a pátrají hlouběji. A pokud existují nějaké mladší nezávislé redakce, nejsou zatím dostatečně vidět, nebo nemají dostatek zdrojů.
Zpravodajské pouště jsou něčím, co si vydavatelé v mediální krajině do jisté míry vytvořili sami, a to snahou o status, nikoliv o orientaci na službu veřejnosti, a přílišnou touhou být jediní na vrcholu, což způsobilo izolaci. Vydavatelé, kteří se prezentují jako jediní a nejlepší, atmosféru zpravodajských pouští jen prohlubují. Nejsou pokryta všechna témata a ani nemohou být, pokud je “v klubu” jen několik lidí, kteří rozhodují o tom, která témata budou zpracována, a jak mají být prezentována.
Pluralita médií je důležitá, má sloužit potřebám širokého spektra čtenářů. Věříme, že je dost prostoru i práce pro více lokálních novin a platforem, které si nemusí navzájem konkurovat. Být demokratem znamená mimo jiné nechat prostor ostatním a umožnit co největší rozmanitost.
Zejména ve zpravodajských pouštích se šíření informací v komunitách často přesouvá na sociální sítě. To má však svá rizika a sociální sítě rozhodně nemohou nahradit funkci nezávislých médií, zdůrazňují odborníci. „Lidé se často obracejí na facebookové skupiny, ale tam se šíří fámy,” upozorňuje pro Washington Post Tim Franklin, proděkan a ředitel Medill Local News Initiative, která se snaží podporovat nové obchodní modely a poskytovat zpravodajským organizacím, začínajícím i již dlouho zavedeným, nástroje, které v prostředí nových médií nutně potřebují.
Patologická konkurence radničních zpravodajů
I Česko má svou Penny Abernathyovou – Lenka Waschková Císařová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně se od roku 2009 zabývá regionálními médii a jejich postupný zánik popsala v několika studiích i na webu Lokálník. Podle jejího výzkumu zanikla v posledním desetiletí více než polovina z původních 60 regionálních novin. Mnohé z nich se nedokázaly vyrovnat s přechodem do online prostředí, přesunem inzerce na účty technologických gigantů, jako jsou Google a Facebook, a také s patologickým jevem, kterým se ukázala být konkurence radničních zpravodajů.
„Když lidé dostávají informace přímo do své schránky a zdarma, rádi zapomínají, že může existovat nějaké “ale”. Přitom je to evidentní: zpravodaje jsou čistě politickou reklamou vedení radnice,” uvedla v rozhovoru pro Český rozhlas Lenka Waschková Císařová. „Zpravodaje navíc nabírají inzerci, takže kazí trh ostatním lokálním médiím, která žijí jen z toho. V jakém jiném oboru město konkuruje soukromníků takovým způsobem, že jim bere peníze z inzerce?” ptá se.
Městské zpravodaje vznikly v devadesátých letech v důsledku zákona o obcích, který radnicím ukládá povinnost informovat občany. „Je v pořádku, že to někdo kromě úřední desky začal dávat také tištěné babičkám do schránek. Ale ať to zůstane úřední deskou, přehledem rozhodnutí. Ať si nehraje na žurnalistiku, což není, ať nenabírá inzerci. Nejsou to noviny, je to PR nástroj, jako když dostanete leták na slevy v obchodě,” říká Waschková.
Svobodná média v regionech téměř neexistují, konstatují mezinárodní experti
Na úpadek lokálních médií v České republice upozorňuje i zpráva Mezinárodní federace novinářů (EFJ), která vznikla na základě monitorovací mise v roce 2019. „Lokální média jsou ve velmi obtížné situaci a ponechávají velkou část občanů bez skutečných nezávislých nestranných informací o místních zájmech, což má negativní dopad na účast v místních debatách a demokracii,” uvádějí autoři zprávy. „Svobodná nezávislá a nestranná soukromá média téměř neexistují, protože jsou víceméně nástrojem buď podnikatelů a oligarchů pro marketing, nebo politiků pro vedení jejich kampaní. Novináři a redaktoři jsou omezeni v tématech, o kterých mohou psát a mluvit, což je způsobeno zejména rostoucí závislostí médií na penězích od inzerentů. Některé lokální weby jsou redukovány na pouhé nosiče pro tiskové zprávy,” pokračuje zpráva.
Tomáš Trumpeš, spoluzakladatel a šéfredaktor nezávislého webu Boskovické Ohlasy, ve svém komentáři pro Hlídacího Psa popsal neutěšený stav místních médií: „Současná situace v Česku je katastrofální. Drtivá většina obyvatel nemá kvalitní, pravdivé, pravidelné a profesionálně zpracované informace o dění na svých radnicích. I když se zaměříme na města od přibližně deseti tisíc obyvatel výše, zjistíme, že téměř nikde podobné noviny nefungují,” píše novinář, jehož projekt v jihomoravských Boskovicích je doslova průkopnický.
Obnovení regionální žurnalistiky na obzoru?
Americká akademička Penny Abernathyová, která je zároveň bývalou manažerkou deníků The New York Times a Wall Street Journal, si ve svém letošním monitoringu všimla nového trendu: V posledních dvou letech podle ní počet nových internetových zpravodajských stránek mírně převýšil počet těch, které zanikly. Do roku 2022 vznikne v USA 545 místních online médií, z nichž většina zaměstnává šest nebo méně reportérů a v průměru čtyři z deseti jsou neziskové projekty podporované kombinací grantů, sponzorských příspěvků a darů čtenářů.
Zdá se tedy, že tradiční noviny začínají být nahrazovány malými online projekty fungujícími na principu neziskového modelu. Ty, které se vracejí ke svým kořenům a původnímu smyslu novinařiny, vykonávají žurnalistiku ve veřejném zájmu a jako takové jsou také podporovány granty a místní komunitou.
Aby byl takový restart lokální žurnalistiky reálný v českém prostředí, budou granty přinejmenším v příštích letech zřejmě nutností. Ochota občanů platit za kvalitní obsah je totiž velmi nízká. Ukázal to letošní průzkum Asociace online vydavatelů: 91 % občanů sice považuje za důležité mít nezávislé regionální zpravodajství, ale téměř 65 % za něj není ochotno platit.
Lidé si příliš zvykli na to, že informace jsou “na internetu” zdarma. Je však nejvyšší čas se ptát, o jaký druh informací se jedná. Žádný obsah nevzniká zadarmo, a pokud za něj občané nezaplatí, udělá to někdo jiný. Ten pak ale také často spolurozhoduje o tom, jaké informace se k lidem dostanou a jaké naopak ne.
Více interakce s veřejností. I když to může být jako tahání těžké káry
Ria Goris, výzkumnice v oblasti žurnalistiky na Erasmushogeschool Brussel, ve své výzkumné zprávě z května 2021 vykresluje pozitivní scénáře budoucnosti. Ačkoli spolehlivost a kvalita budou podle ní prvořadé, budou muset jít ruku v ruce s větší interakcí s veřejností. Podle průzkumu mezi respondenty je na obzoru hybridní forma žurnalistiky a v nejpozitivnějším scénáři budou lidé opět ochotni platit za obsah, jakmile pomine největší narušení důvěry a dojde k jejímu obnovení. Negativní scénář odráží stinnou stránku tohoto příběhu.
Vzhledem k tomu, že se nacházíme v přechodném období, je důležité se stále dívat a porovnávat, a to nejen na základě nezávislých výzkumů, ale také brát v úvahu zjištění a pozorování vyplývající z komunikace s čtenáři.
Přes veškerou snahu sloužit komunitě a přinášet kvalitní žurnalistiku se však jakožto regionální novináři někdy cítíme, jako bychom táhli těžkou káru. Stále více lidí má dost aktuálního zpravodajství a dochází k masivnímu ignorování zpráv jako takových. Občané sice možná stále denně zprávy přijímají, ale jejich angažovanost často nepřesahuje ani hranice jejich vlastního domu a zahrady, natož obce či města. A nemají za to nést veškerou vinu, částečně sama média udělala z diváků líné apatické konzumenty.
Když jdeme ke kadeřníkovi, nečekáme, že nás učeše zadarmo
Během pandemie Covid-19 v posledních dvou letech bylo možné více než kdy jindy pozorovat skupiny tzv. bojovníků proti fake-news, kteří občas zametali zprávy pod koberec, a šiřitelů zmatků, kteří chtěli vše podkopat. Přestože Misflits i Apel Plzeň o samotné pandemii neinformovali, všimli jsme si, že občané byli někdy nepřístupní vůči novým věcem. Bylo to ideální pozorovací období, abychom zjistili, čemu jsou lidé skutečně otevřeni.
Myslíme si, že to bude na nás, abychom společně s veřejností sledovali dění a stali se hlídacím psem pravdivých i nepravdivých zpráv. Zapojení veřejnosti je důležité, stejně jako pohled za hranice nás samých, i s ohledem na udržitelnost systému pro naše další generace. Lokální zpravodajství a pokrytí složitějších témat se stává vzácným. Chybí čas, peníze a také důvěra veřejnosti. Jako online regionální platforma jsme s tím konfrontováni téměř denně. Pomalu budujeme zpravodajství a dostáváme se k lidem krok za krokem a vlastně mnohem pomaleji, než bychom chtěli. Není snadné tvořit kvalitní články a věnovat jim mnoho času, když příjmy jsou velmi malé nebo žádné, pokud se rozhodnete nespoléhat na reklamu. Skutečnost, že po určitou dobu nemůžete svojí prací nic vydělat, může být někdy zcela špatně interpretována. Svět se ale samozřejmě točí dál maximální rychlostí.
Změna paradigmatu by přitom byla v podstatě velmi jednoduchá: když jdeme k dobrému kadeřníkovi, také nečekáme, že nám udělá účes zadarmo. Je potřeba si uvědomit, že stejně jako nemůžeme mít zadarmo kvalitní účes na hlavě, nemůžeme mít zdarma ani kvalití informace v hlavě.
