Napsala: Lucie Sýkorová
Brutální znásilnění, fyzická napadání a protiukrajinský pochod. Plzeň během srpna upoutala pozornost zbytku republiky několika smutnými událostmi, které souvisely s pobytem ukrajinských válečných uprchlíků. Eskalace napětí v krajském městě má ale o dost delší historii než válka na Ukrajině. Větší koncentrace konfliktů je i odrazem toho, že v Plzni nyní pobývá až dvakrát více cizinců, než je republikový průměr.
Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině v Plzni prošlo za prvních 17 dnů fungování 11 tisíc ukrajinských uprchlíků, chlubil se v březnu 2022 Plzeňský kraj. Plzeňané pomáhali potřebným přímo ukázkově, na ulici nezůstal v podstatě nikdo.
Už před začátkem války přitom v regionu pobývalo více než 43 tisíc cizinců, což představovalo 7,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Na takové číslo se nedostalo několik krajů ČR ani po vlně válečných uprchlíků. Například v kraji Vysočina, který v důsledku války hlásil ke konci roku nejvyšší procentuální nárůst počtu cizinců (o 121 procent), žije nyní 6,1 procenta cizinců. Zhruba takový poměr měl Plzeňský kraj již v roce 2018.
Násilnosti dávno před válkou
Podle cizinecké policie žilo ke konci roku 2022 na území Plzeňského kraje celkem 80 814 cizinců. To z celkového počtu obyvatel v regionu představuje 13,3 procenta. Republikový průměr byl vloni 10,6 procenta.
Toto číslo navíc zahrnuje jen cizince, kteří nemají platný azyl. Plzeň a okres Tachov vykazují čísla až kolem 20 procent. Souvisí to především s velkým množstvím výrobních a logistických hal v okolí krajského města a na Tachovsku, které zaměstnávají tisíce agenturních pracovníků, obvykle právě cizince.
Protiukrajinský pochod, který prošel centrem Plzně v sobotu 19. srpna, měl být reakcí na znásilnění patnáctileté dívky Ukrajincem. Ten čin spáchal o deset dní dříve v městské čtvrti Lobzy.
Osmnáctiletý násilník své oběti svázal ruce, přelepil ústa a znásilnil ji. Následně jí způsobil řezná zranění a vyhrožoval smrtí. Pak dívku zabalil do pytle a shodil ze srázu k řece. Zachránit ji mělo to, že předstírala smrt.
Pachatelem je údajně Ukrajinec, který žije v ČR už delší dobu a není tedy válečným uprchlíkem. Nyní je ve vazbě a hrozí mu až výjimečný trest.
Popsaný incident byl výjimečný svou brutalitou, zejména ženy se ale v Plzni necítí bezpečně již delší dobu.
„Stalo se mi několikrát za sebou, že mě Ukrajinci slovně obtěžovali v trolejbusu. Jednou jsem raději vystoupila a šla pěšky, ale další na mě začali pokřikovat z auta. Je mi to dost nepříjemné a pocitu bezpečí to tedy nepřidá,“ řekla webu HlídacíPes.org devatenáctiletá studentka z Plzně.
Další pokus o znásilnění dívky cizincem byl nahlášen hned večer poté, co městem prošel zmíněný protestní pochod. Jak informoval web krimi-plzen.cz, v centru města u Rooseveltova mostu byla napadena mladá dívka opilým Ukrajincem, který po ní měl požadovat sex. Dívce se ale podařilo utéct. Policisté podezřelého muže zadrželi, měl nadýchat téměř čtyři promile, píše web.
U rybníka, na ulici, na pouti
Případy napadení cizinci přímo v centru města ovšem pamatují Plzeňané i z let před válkou. Namátkou: v lednu 2017 byla oloupena a brutálně zmlácena mladá žena přímo na zastávce městské hromadné dopravy.
V roce 2018 přišel o nohu sportovec z Kadaně, kterého v centru Plzně napadl nožem mladý Ukrajinec, později odsouzený na deset let.
Ve stejném roce skončil v nemocnici s bodnými ranami do břicha a hrudníku muž z Karlovarska napadený cizinci v plzeňských ulicích.
Cizinci používají často nůž jako zbraň i při konfliktech mezi sebou. Loni na Silvestra takto přišli o život hned dva Ukrajinci v Plzni a ve Stříbře.
V červenci 2022 čelil brutálnímu útoku Ukrajinců zaměstnanec města, který prováděl úklid v okolí plzeňského rybníku Kameňák. Upozornil několik Ukrajinců, že porušují zákaz vjezdu do lesa. Za to si vysloužil spoustu nadávek a následně i fyzické napadení skupinou až deseti mužů a utrpěl středně těžké zranění hlavy.
Loni v září zmlátila skupina opilých Ukrajinců v Plzni dvacetiletého slabozrakého muže z nedalekých Vejprnic.
Týden po brutálním znásilnění v Lobzích došlo naopak k napadení dvou ukrajinských žen v Plasích na Plzeňsku. Ženy tam s dětmi vyrazily na místní pouť, přičemž měly být bezdůvodně napadeny mužem, který se jich nejprve zeptal, zda jsou z Ukrajiny. Mladší žena utrpěla vážná zranění v obličeji, otevřenou zlomeninu čelisti, zlomeninu lícní kosti a fraktury nosních kůstek.
Politici mírní napětí a ukazují statistiky
Eskalaci napětí a nervozitu přijel v polovině srpna do Plzně mírnit ministr vnitra Vít Rakušan. Na mimořádné tiskové konferenci mluvil mimo jiné o počtu trestných činů spáchaných cizinci.
Podle něj byli v roce 2019 pachateli cizinci v 8,2 procenta trestných činů, přičemž tehdy na území České republiky žilo v průměru zhruba šest procent cizinců.
V současné době je to přes 10 procent a kriminalita způsobená cizinci je 11,5 procenta. Míra kriminality konkrétně u Ukrajinců je čtyři procenta, což podle Rakušana nevybočuje ve srovnání s celkovou populací České republiky.
Napětí se snaží mírnit i primátor Plzně Roman Zarzycký. „Postupuji podle principu padni, komu padni. Jsem přesvědčen, že všem občanům je třeba měřit stejným metrem bez ohledu na jejich národnost nebo společenské postavení. Pro všechny platí stejné zákony a stejná pravidla, které je třeba dodržovat a vymáhat. Osobně jsem rád, že po hrůzném činu znásilnění mladé dívky v Plzni situace neeskalovala tak, jak tomu bylo například v Brně. Vážím si toho, že lidé uposlechli naše výzvy k tomu, aby se vyhnuli jakémukoliv násilí,“ okomentoval situaci pro web HlídacíPes.org.
„Jsem toho názoru, že občané musí vědět, že se k nim stát chová férově a nesmí z nich dělat hlupáky. Vláda ale takto ne vždy jedná. Přílišná korektnost nebo vyzdvihování jedné skupiny občanů pak s sebou logicky může nést důsledky nespokojenosti a pnutí uvnitř společnosti,“ dodal.
Fakt, že Ukrajinci nejsou nejčastější pachatelé trestné činnosti v České republice, ukázala také nedávná Zpráva o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství. Mezi stíhanými i odsouzenými cizinci vedou občané Slovenska.
„Z celkového počtu odsouzených v roce 2022 bylo 5 486 cizinců, což představuje 10,9 % z odsouzených osob v roce 2022 (meziroční nárůst o 9,8 %). Nejvíce odsouzených mezi cizinci byli Slováci – 1 654 osob (30,1 %), Ukrajinci na druhém místě (1 607 osob, což je 29,3 %) a dále občané Moldavské republiky (332 osob, což představuje 6,1 %),“ uvádí zpráva.
Podle zprávy byl zaznamenán „poměrně výrazný nárůst kriminality páchané občany Ukrajiny“, nikoli však u násilných skutků. Šlo o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 trestního zákoníku (zpravidla v podobě řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu) a trestný čin padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 trestního zákoníku (obvykle snaha použít či padělat řidičské průkazy a jiné doklady).
Čtyři tisíce nepojištěných vozů
Lidé v Plzni si vedle obecného pocitu ohrožení stěžují také na podobu vzájemného soužití: například na to, že cizinci vjíždí autem do lesa či na břehy rybníků, rozdělávají ohně v místech, kde to není povoleno, a neuklízí po sobě odpadky.
Na sociálních sítích se třeba v srpnu rozvinula velká diskuze k případu, kdy skupina cizinců zaparkovala autem s ukrajinskou poznávací značkou přímo na pláži Košuteckého jezírka.
„Z pláže u jezírka si doslova vytvořili vlastní parkovací stání pro svá vozidla a nebudeme daleko od pravdy, když zmíníme, že by stačilo pár metrů a mohli se svými vozidly vjet třeba rovnou do vody mezi právě koupající se návštěvníky,“ uvedla k tomu Městská policie Plzeň:
„Jednomu z řidičů byla udělena finanční pokuta na místě, a jelikož byla v řádu tisíců, doufáme, že se jeho jednání již nebude opakovat. U druhého z řidičů bylo navíc zjištěno, že mu jaksi haprují informace v jeho osobních dokladech. Dotyčného si nakonec převzali do péče kolegové od státní policie a z přestupkového jednání se bude následně zodpovídat správnímu orgánu.“
Plzeňský automechanik J., který nechtěl být jmenován, řekl HlídacíPes.org, že viděl ve svém servisu už mnoho ukrajinských aut, která by v Česku podle našich technických norem vůbec jezdit neměla.
Problém podle něj je, že Ukrajinci nemuseli mít až do letošního dubna povinné ručení a tudíž ani technickou kontrolu. Česká kancelář pojistitelů (ČKP) přestala k 13. dubnu hradit škody způsobené vozy s ukrajinskou registrační značkou, ke kterým nebylo uzavřené takzvané povinné ručení. Plošná pomoc platila od 1. března 2022, vždy po dobu šesti měsíců od překročení ukrajinských hranic. „Lze odhadnout, že aktuálně se v Česku provozuje asi čtyři tisíce nepojištěných ukrajinských vozidel a 34 tisíc pojištěných,“ uvedl v tiskové zprávě ČKP pojistný matematik Petr Jedlička.
ČKP řešila od začátku března 2022 do konce března 2023 celkem 179 nepojištěných škod, které se týkaly ukrajinských automobilů. Škoda poškozených byla vyčíslena na 18,9 milionů korun.
„Jde o nízké jednotky procent, protože ve stejném období bylo celkově zaznamenáno 2 827 nepojištěných škod českých a zahraničních vozidel, za které závazek za stejné období vychází na 498 milionů korun,“ upřesnil Petr Jedlička. Nyní bude ČKP nehody, které zavinili nepojištění ukrajinští motoristé, posuzovat a vymáhat individuálně.
Novodobé otroctví a frustrace
I přes řadu incidentů se většina Plzeňanů snaží mít stále pro cizince pochopení a pro potřebné i pomoc.
„Nechci je všechny házet do stejného pytle. Problémem je především obrovská koncentrace montoven v okolí Plzně, hlavně na Tachovsku, a pracovní agentury – podle informací, které se k nám dostávají, často provozují novodobé otroctví. Cizinci, kteří tady pracují a žijí ve strašných podmínkách, se ocitají v bezvýchodné situaci a jsou frustrovaní. A kdo by nebyl, nevíme, jak bychom se chovali my na jejich místě,“ říká pro HlídacíPes.org Michaela z Plzně.
„Jsou tady určitě i slušní cizinci. Ti, kteří se přizpůsobí našim podmínkám a chovají se slušně, mi rozhodně nevadí,“ dodává automechanik J.
Politolog Miroslav Mareš varoval v rozhovoru pro Český rozhlas v souvislosti s děním v Plzni i před šířením nenávisti a neověřených informací: „Zneužívá toho prokremelská scéna, která se snaží šířit protiukrajinské nálady a svalovat vinu za odporné násilné činy na současnou vládu.“
Článek původně vyšel na webu HlídacíPes.org, odkaz zde.
