Jiří Valenta: čím méně píše, tím více mluví

Volby

Při pohledu na iniciativu Jiřího Valenty v parlamentu je patrné, že tento poslanec by rád vrátil český zákoník v mnoha směrech tam, kde byl před rokem 1989. Zákony, jejichž byl spolupředkladatelem, měly zdanit církevní restituce, zrušit lustrační zákon, či dle vyjádření vlády prakticky znemožnit přidělování státních dotací neziskovým organizacím. Jiří Valenta je zkušený politik, ve sněmovně završuje nyní osmý rok. Z pěti analyzovaných poslanců z Plzeňského kraje má ale druhou nejvyšší absenci ve sněmovně a nejnižší počet předložených písemných návrhů. Zároveň ovšem přednesl nejvyšší počet ústních interpelací, konkrétně 41.

Valenta byl jedním ze tří poslanců, kteří v listopadu 2019 navrhli zařadit profesionální novináře České televize a Českého rozhlasu mezi veřejné funkcionáře, na něž se vztahuje mj. povinnost podávat přiznání k majetku. Vláda k tomuto návrhu předložila nesouhlasné stanovisko a garanční Volební výbor ani Ústavně právní výbor jej neprojednaly. První čtení proběhlo 14. dubna 2021 na 98. schůzi. Poslanec Jan Jakob (TOP09) navrhl hlasování o zamítnutí zákona, které ale neprošlo. Návrh byl zařazen do druhého čtení na 111. schůzi, která bude pokračovat 14. září.

Česká televize, a zejména její vedení, leží Valentovi v žaludku dlouhodobě. Na adresu ředitele se vyjádřil například na 72. schůzi v prosinci 2020: „Ředitel České televize s platem ne nepodobným platu prezidenta republiky zjevně současně nabyl dojmu, že on sám je jediným akcionářem jakéhosi nedotknutelného mediálního impéria a může si směrem ke koncesionářům, jejichž zájmy zastupuje Rada České televize, dovolit cokoliv. Ano, to po dlouhou dobu skutečně mohl, podporován jistými politickými kruhy, ale dnes již začíná Rada České televize skutečně pracovat, jak dle zákona pracovat již dávno měla. A tak se nyní bude muset management České televize nejspíše připravit na další odhalení četných pochybení, a to nejen hospodářského charakteru. Ale fakt, že v nepřijatelném trendu, tedy v předjímacím, faktu prostém a pod prahem ve vyvíjeném nátlaku na moc soudní s roznětkou ke společenským nepokojům, pokračuje společně s panem ředitelem i Senát, mě skutečně nenechává chladným,“ přednesl projev místy připomínající rétoriku minulého režimu.

údaje k 31.8.2021, zdroj: psp.cz

Valenta se podepsal ale i pod několik návrhů zákonů společně s poslanci z jiných stran. Společně s Pirátem Lukášem Bartoněm, Martinem Baxou z ODS a dalšími byl předkladatelem dvou návrhů novely vodáckého zákona, která měla vodákům povolit minimálně 0,5 promile alkoholu. Ke svým krajanům z ANO (Janu Volnému, Barboře Kořanové a Kamalu Farhanovi) se zase připojil v prosinci 2018 při předložení novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, která měla zakázat kamionům jízdu v levém pruhu na dálnici v pracovních dnech od 6 do 22 hodin. Projednávání tohoto návrhu bylo  v březnu 2020 přerušeno a nyní je zařazeno na pořad 111. schůze.

Jediný pozměňovací návrh neprošel

Jiří Valenta předložil za uplynulé čtyři roky jen jeden písemný pozměňovací návrh, a to hned v únoru 2018. Navrhoval zavést pro Českou poštu povinnost vyměňovat bezplatně mince a bankovky buď poškozené, nebo roztříděné do 100 kusů jedné nominální hodnoty za jinou. Garanční Rozpočtový výbor schválení Valentova pozměňovacího návrhu nedoporučil, poslanci následně schválili příslušný zákon bez něj.

Nižší písemnou aktivitu vynahrazoval Jiří Valenta v parlamentu ústním projevem. Pronesl 41 interpelací a často se košatě vyjadřoval i k návrhům jiných poslanců. Jako například na 49. schůzi v červnu 2020, kdy vysvětloval, proč bude hlasovat proti zákazu klecového chovu slepic. „Navrženou část zákona týkající se zákazu klecového chovu slepic nepodpořím z důvodu, ne že bych považoval slepice za jakýsi podřadnější živočišný druh ve srovnání s norkem či liškou, ale zejména proto, že drůbež je nezpochybnitelnou součástí lidského potravinového řetězce, a to včetně jejích vajec. Potravinovým řetězcem myslím v tomto ohledu potravní vztahy mezi druhy v ekosystému, to je zjednodušeně, že některé druhy požírají jiné. Tak už to prostě na naší planetě chodí. A proto jako odpovědný politik musím nyní usilovat o to, aby byl zmíněný potravinový segment pro širokou veřejnost co nejsnáze a pokud možno i co nejvíce cenově přístupný. A touto filozofií se snažím řídit,“ konstatoval. „Podle docentky Kamily Míkové z Ústavu chemie a analýzy potravin patří vejce dokonce mezi potraviny s nejvyváženějším obsahem nutričně významných látek a s vysokou stravitelností. U žloutku se jedná až o stoprocentní stravitelnost. A proto by bylo škodou dosavadní dostupnost drůbežího masa a vajec pro občany naší země jakkoli omezit,“ doplnil ještě.

Jakožto věrný člen své strany se rozhorlil na parlamentní schůzi letos 30. července, když byl projednáván návrh na snížení výše důchodů prominentů bývalého komunistického režimu. „Zmíněná kolektivní vina a jakékoliv roubování zákonných norem na ni je skutečně zhovadilost z těch největších. Lustrační zákony, které zničily profesní, ale i osobní život mnoha tisícům nevinných a poctivých lidí, také z důvodu aplikace kolektivní viny, již prostě některým nestačí a na antikomunistickou strunu je třeba zabrnkat tedy i jinak,“ postěžoval si.

Cool Timeline

2020
Dotace neziskovým organizacím
24. 3. 2020 předložil spolu s dalšími 6 poslanci návrh novely zákona o poskytování dotací neziskovým organizacím ze státního rozpočtu. Vláda vydala 21. 4. 2020 nesouhlasné stanovisko, v němž mj. uvádí: „Návrh zákona považuje vláda za rigidní a svou konstrukcí prakticky znemožňující reálné poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím ze státního rozpočtu“. Projednávání tisku bylo přesto zařazeno na pořad 111. schůze.
Zrušení lustračního zákona

31. 1. 2020 předložil spolu s dalšími 14 poslanci návrh zákona, kterým se ruší zákon č. 451/1991 Sb. (tzv. lustrační zákon). Vláda vydala 4. března 2020 nesouhlasné stanovisko. Projednávání tisku zařazeno na pořad 111. schůze.

2019
Majetkové přiznání pro novináře ČT a ČRo

6. 11. 2019 předložil spolu s dalšími 3 poslanci návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., zákon o střetu zájmů. Cílem mělo být zařazení „profesionálních novinářů ČT a ČRo“ mezi veřejné funkcionáře, na něž se vztahuje mj. povinnost podávat přiznání k majetku. Vláda předložila 27. 11. 2019 nesouhlasné stanovisko. První čtení proběhlo 14. 4. 2021 na 98. schůzi. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům, ale garanční Volební výbor ani Ústavně právní výbor návrh zákona neprojednaly. Návrh byl zařazen do druhého čtení na 111. schůzi, která začala 7.7. a během léta byla přerušena. Pokračovat bude 14. září.

Vodácký zákon

31. 10. 2019 podala skupina 78 poslanců zastoupená Lukášem Bartoněm (včetně Martina Baxa, včetně Ilony Mauritzové, Barbory Kořanové, Jiřího Valenty) nový návrh novely vodáckého zákona, opět s cílem povolit vodákům minimálně 0,5 promile alkoholu. Vláda k němu vydala nesouhlasné stanovisko 27. 11. 2019, návrh byl přesto 4. 12. 2019 doporučen k projednání. Aktuálně je zařazen na pořad 111. schůze.

Právo na digitální služby

28. 3. 2019 předložil spolu s dalšími 132 poslanci (včetně Jana Volného, Barbory Kořanové, Lukáše Bartoně, Martina Baxy, Kamala Farhana, Jany Levové, Ilony Mauritzové) novelu zákona o právu na digitální služby, která upravuje právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci. Zákon byl schválen a vyhlášen 17. 1. 2020 ve Sbírce zákonů v částce 5 pod číslem 12/2020 Sb.

2018
Zákaz kamionů v levém pruhu dálnice

20. 12. 2018 předložil spolu s dalšími 45 poslanci (včetně Jana Volného, Barbory Kořanové a Kamala Farhana) novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. která měla zakázat řidičům nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg a řidiči jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, jízdu v levém pruhu na dálnici v pracovních dnech od 6.00 do 22.00 hodin. Po neutrálním stanovisku vlády prošel návrh až do třetího čtení, odkud byl pak v lednu 2020 vrácen do druhého. To bylo  6. 3. 2020 přerušeno. Projednávání tisku zařazeno na pořad 111. schůze.

Vodácký zákon

20. 4. 2018 předložil spolu s dalšími 52 poslanci (včetně Martina Baxy, Lukáše Bartoně, Jany Levové, Ilony Mauritzové) návrh novely zákona o vnitrozemské plavbě (vodáckého zákona), jenž měl vodákům povolit 0,5 promile alkoholu. Návrh sice v březnu 2019 poslanci schválili, následně ale sněmovna novelu 24. 9. 2019 zamítla poté, co se vrátila ze Senátu s přílepkem, který měl povolit za určitých okolností 0,5 promile i cyklistům.

Zákon o referendu

6. 3. 2018 předložil spolu s dalšími 14 poslanci KSČM návrh ústavního zákona o referendu. Podle tohoto návrhu by k vyvolání referenda stačilo 100 000 podpisů. Referendum by bylo závazné, pokud by pro návrh byla nadpoloviční většina hlasujících a hlasovat by bylo možné i o odvolání prezidenta, či setrvání v EU a NATO. Vláda vydala 4. 4. 2018 nesouhlasné stanovisko. První čtení bylo zahájeno 25. 5. 2018, nejprve bylo odročeno a poté přerušeno. Návrh ale nebyl zamítnut a je zařazen na pořad 111. schůze.

Ztráta mandátu po opuštění strany či klubu

24. 1. 2018 předložil spolu s dalšími 14 poslanci návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, který by zavedl institut ztráty mandátu poslance nebo senátora, který opustí příslušný klub a přejde do jiného, či zůstane nezařazený, nebo přejde do jiné politické strany. Zároveň byla součástí návrhu úprava, aby mandát poslance nebo senátora zanikl v důsledku pravomocného odsouzení k nepodmíněnému testu odnětí svobody za úmyslný trestný čin. Vláda vydala nesouhlasné stanovisko s odůvodněním, že návrh je v první části v rozporu s Ústavou České republiky i Listinou základních práv a svobod. S druhou částí návrhu nesouhlasila vláda především kvůli formulaci. Návrh zákona byl zamítnut v prvním čtení.

2017
Zdanění náhrad církvím

20. 12. 2017 předložil spolu s dalšími 14 poslanci návrh novely z. o majetkovém vyrovnání s církvemi, která navrhla zdanění náhrad církvím a náboženským společnostem. Zákon byl navzdory zamítnutí Senátem schválen 23. 4. 2019 a vyhlášen 16. 5. 2019 ve Sbírce zákonů v částce 53 pod číslem 125/2019 Sb. V říjnu 2019 pak zákon zrušil Ústavní soud.