Při pohledu na iniciativu Jiřího Valenty v parlamentu je patrné, že tento poslanec by rád vrátil český zákoník v mnoha směrech tam, kde byl před rokem 1989. Zákony, jejichž byl spolupředkladatelem, měly zdanit církevní restituce, zrušit lustrační zákon, či dle vyjádření vlády prakticky znemožnit přidělování státních dotací neziskovým organizacím. Jiří Valenta je zkušený politik, ve sněmovně završuje nyní osmý rok. Z pěti analyzovaných poslanců z Plzeňského kraje má ale druhou nejvyšší absenci ve sněmovně a nejnižší počet předložených písemných návrhů. Zároveň ovšem přednesl nejvyšší počet ústních interpelací, konkrétně 41.

Valenta byl jedním ze tří poslanců, kteří v listopadu 2019 navrhli zařadit profesionální novináře České televize a Českého rozhlasu mezi veřejné funkcionáře, na něž se vztahuje mj. povinnost podávat přiznání k majetku. Vláda k tomuto návrhu předložila nesouhlasné stanovisko a garanční Volební výbor ani Ústavně právní výbor jej neprojednaly. První čtení proběhlo 14. dubna 2021 na 98. schůzi. Poslanec Jan Jakob (TOP09) navrhl hlasování o zamítnutí zákona, které ale neprošlo. Návrh byl zařazen do druhého čtení na 111. schůzi, která bude pokračovat 14. září.

Česká televize, a zejména její vedení, leží Valentovi v žaludku dlouhodobě. Na adresu ředitele se vyjádřil například na 72. schůzi v prosinci 2020: „Ředitel České televize s platem ne nepodobným platu prezidenta republiky zjevně současně nabyl dojmu, že on sám je jediným akcionářem jakéhosi nedotknutelného mediálního impéria a může si směrem ke koncesionářům, jejichž zájmy zastupuje Rada České televize, dovolit cokoliv. Ano, to po dlouhou dobu skutečně mohl, podporován jistými politickými kruhy, ale dnes již začíná Rada České televize skutečně pracovat, jak dle zákona pracovat již dávno měla. A tak se nyní bude muset management České televize nejspíše připravit na další odhalení četných pochybení, a to nejen hospodářského charakteru. Ale fakt, že v nepřijatelném trendu, tedy v předjímacím, faktu prostém a pod prahem ve vyvíjeném nátlaku na moc soudní s roznětkou ke společenským nepokojům, pokračuje společně s panem ředitelem i Senát, mě skutečně nenechává chladným,“ přednesl projev místy připomínající rétoriku minulého režimu.

Valenta se podepsal ale i pod několik návrhů zákonů společně s poslanci z jiných stran. Společně s Pirátem Lukášem Bartoněm, Martinem Baxou z ODS a dalšími byl předkladatelem dvou návrhů novely vodáckého zákona, která měla vodákům povolit minimálně 0,5 promile alkoholu. Ke svým krajanům z ANO (Janu Volnému, Barboře Kořanové a Kamalu Farhanovi) se zase připojil v prosinci 2018 při předložení novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, která měla zakázat kamionům jízdu v levém pruhu na dálnici v pracovních dnech od 6 do 22 hodin. Projednávání tohoto návrhu bylo  v březnu 2020 přerušeno a nyní je zařazeno na pořad 111. schůze.

Jediný pozměňovací návrh neprošel

Jiří Valenta předložil za uplynulé čtyři roky jen jeden písemný pozměňovací návrh, a to hned v únoru 2018. Navrhoval zavést pro Českou poštu povinnost vyměňovat bezplatně mince a bankovky buď poškozené, nebo roztříděné do 100 kusů jedné nominální hodnoty za jinou. Garanční Rozpočtový výbor schválení Valentova pozměňovacího návrhu nedoporučil, poslanci následně schválili příslušný zákon bez něj.

Nižší písemnou aktivitu vynahrazoval Jiří Valenta v parlamentu ústním projevem. Pronesl 41 interpelací a často se košatě vyjadřoval i k návrhům jiných poslanců. Jako například na 49. schůzi v červnu 2020, kdy vysvětloval, proč bude hlasovat proti zákazu klecového chovu slepic. „Navrženou část zákona týkající se zákazu klecového chovu slepic nepodpořím z důvodu, ne že bych považoval slepice za jakýsi podřadnější živočišný druh ve srovnání s norkem či liškou, ale zejména proto, že drůbež je nezpochybnitelnou součástí lidského potravinového řetězce, a to včetně jejích vajec. Potravinovým řetězcem myslím v tomto ohledu potravní vztahy mezi druhy v ekosystému, to je zjednodušeně, že některé druhy požírají jiné. Tak už to prostě na naší planetě chodí. A proto jako odpovědný politik musím nyní usilovat o to, aby byl zmíněný potravinový segment pro širokou veřejnost co nejsnáze a pokud možno i co nejvíce cenově přístupný. A touto filozofií se snažím řídit,“ konstatoval. „Podle docentky Kamily Míkové z Ústavu chemie a analýzy potravin patří vejce dokonce mezi potraviny s nejvyváženějším obsahem nutričně významných látek a s vysokou stravitelností. U žloutku se jedná až o stoprocentní stravitelnost. A proto by bylo škodou dosavadní dostupnost drůbežího masa a vajec pro občany naší země jakkoli omezit,“ doplnil ještě.

Jakožto věrný člen své strany se rozhorlil na parlamentní schůzi letos 30. července, když byl projednáván návrh na snížení výše důchodů prominentů bývalého komunistického režimu. „Zmíněná kolektivní vina a jakékoliv roubování zákonných norem na ni je skutečně zhovadilost z těch největších. Lustrační zákony, které zničily profesní, ale i osobní život mnoha tisícům nevinných a poctivých lidí, také z důvodu aplikace kolektivní viny, již prostě některým nestačí a na antikomunistickou strunu je třeba zabrnkat tedy i jinak,“ postěžoval si.