V politice byl před čtyřmi lety v podstatě nováčkem a nástup rovnou do sněmovny by bylo možné označit jako křest ohněm. Lukáš Bartoň se ale zjevně adaptoval rychle a v končícím volebním období je dokonce nejaktivnějším poslancem za Plzeňský kraj, co se týká poměru docházky a počtu předložených návrhů a interpelací. Témata, kterým se věnoval, odráží jeho příslušnost k Pirátské straně, ale i zkušenosti ze školství.
Podal celkem 33 pozměňovacích návrhů, z toho 10 k novele zákona 178/2019 Sb., kterou byla zřízena Národní sportovní agentura. Bartoň navrhoval větší transparentnost fungování agentury. „Z mého pohledu se vlastně předsedou Národní sportovní agentury stane takový sportovní diktátor v naší zemi, který bude neomezený ve svém působení,“ řekl na 20. schůzi v říjnu 2018. Zákon později označil souslovím lex Hnilička.
V jednom z jeho pozměňovacích návrhů se objevil i nápad umístit sídlo agentury mimo Prahu. „Vzhledem k tomu, že jádrem této agentury bude digitální rejstřík, budou podávány žádosti elektronicky, tato agentura může být de facto kdekoliv po republice. Proto jsem podal pozměňovací návrh, aby se agentura přesunula do Bruntálu,“ uvedl na 26. schůzi v lednu 2019. „A musím říci, abych všechny informoval, osobně nemám vůbec žádný zájem na Bruntálu, ani jsem tam nikdy nebyl. Vzal jsem statisticky nejchudší okres České republiky. A pokud zřizujeme novou agenturu, nové pracoviště, které může být kdekoliv, proč nepodpořit nejchudší okres České republiky místo Prahy?“ dodal.
Více peněz pedagogům, střední vzdělání i bez maturity
Dalších devět pozměňovacích návrhů podal k novele zákona o pedagogických pracovnících, jehož je zároveň zpravodajem. Projednávání návrhu začalo v červnu 2019 a nyní jej mají poslanci na stole s připomínkami Senátu. Bartoň v pozměňovacích návrzích požaduje navýšení platu pedagogických pracovníků do roku 2023 minimálně na 130 % průměrné mzdy, tak, jak to původně sliboval premiér Babiš. Dále navrhl, aby ředitelé dostali možnost uznat kvalifikaci svému pedagogickému pracovníkovi, který učí více než 10 let, z toho minimálně posledních 5 let souvisle na jeho škole. Projednávání tisku je aktuálně zařazeno na pořad 111. schůze, která bude pokračovat 14. září.
Lukáš Bartoň byl spolu s Martinem Baxou a dalšími poslanci spolupředkladatelem novely školského zákona, která měla zavést institut ukončení střední školy bez maturity, tedy umožnit získat středoškolské vzdělání i neúspěšným maturantům. Návrh byl zamítnut v prvním čtení v lednu 2020, Lukáš Bartoň si ale za touto myšlenkou stojí i nadále. „Střední vzdělání bez maturity, v současné době jednoleté, dvouleté obory, po jejichž absolvování student získá střední vzdělání bez maturity, je podle nás dostatečný ekvivalent tomu, když někdo vystuduje čtyři roky střední školy a neudělá maturitu, nebo ji nebude chtít dělat, tak aby měl střední vzdělání a neskončil se základním vzděláním,“ připomněl na 87. schůzi v březnu 2021.
Bartoň byl také zpravodajem vládní novely školského zákona z listopadu 2019, která zrušila povinnost maturovat z matematiky. S jejím znovuzavedením se původně počítalo od letošního školního roku. Lukáš Bartoň se pokusil pomocí pozměňovacího návrhu, v duchu předchozích vyjádření, prosadit uznání středoškolského vzdělání i neúspěšným maturantům. Navrhl variantu, že maturitu by bylo možné složit během pěti let od ukončení posledního ročníku. Tento pozměňovací návrh ale neprošel. Poslanci schválili zákon bez něj, byl vyhlášen 26. června 2020 pod číslem 284/2020 Sb.
Od října 2019 je Lukáš Bartoň předsedou Podvýboru pro regionální školství. Z této pozice inicioval v září 2020 výzvu podvýboru adresovanou Ministerstvu školství, aby stáhlo návrh vyhlášky o inkluzi, která měla zásadně omezit počet asistentů pedagoga ve školách. Vyhláška byla poté stažena a přepracována, možnost využití asistentů na školách zůstala.
Alkohol pro vodáky, manželství pro všechny
Vzhledem k tomu, že je Bartoň členem Pirátské strany, nikoho zřejmě nepřekvapí, že byl také spolupředkladatelem novely zákona o návykových látkách. Návrh předložil v listopadu 2018 spolu s dalšími 39 poslanci, včetně krajanů Martina Baxy a Barbory Kořanové. Cílem novely měla být legalizace pěstování, zpracování a přechovávání malého množství konopí a jeho bezúplatné předání. Návrh byl zamítnut v prvním čtení, kam se dostal po více než dvou letech, 26. ledna 2021.
Možnost uzavírání manželství pro všechny páry bez ohledu na pohlaví bylo dalším tématem, které Lukáš Bartoň podpořil. V červnu 2018 předložil spolu s dalšími 45 poslanci novelu občanského zákoníku, ke které vydala vláda obratem souhlasné stanovisko. Návrh byl poté v rámci prvního čtení projednáván na čtyřech schůzích, zatím naposledy 29. dubna 2021. Na poslanecké schůzi v listopadu 2018 uvedl Lukáš Bartoň k tématu toto: „Já jsem si sáhl trošku do historie… 102 let zpětně – kopulační list. (Ukazuje.) Kopulační list se dříve vydával, tak se jmenoval. Dnes je to oddací list. Nikdo už nebereme, že musíme sahat takhle hluboko do minulosti. Ale jsou to tradiční hodnoty, tradičně se dříve vydával kopulační list. Dnes to nazýváme oddací list a přijde nám to normální. Stejně tak se společnost vyvíjí. A až schválíme tuto změnu, přijde nám úplně normální, že manželství bude pro všechny, nejenom pro heterosexuály.“
Jedním z velkých témat Lukáše Bartoně bylo také povolení až jednoho promile alkoholu vodákům. „Za navrhovatele mohu říci, že jsme spíše toho názoru býti co nejvíce benevolentními. Nicméně uvítáme jakýkoli kompromis, který tyto drakonické pokuty pro vodáky za nulovou toleranci uvolní. Jsme připraveni jít až na těch půl promile. Nicméně žádám všechny, kdo chtějí být benevolentní vůči vodákům, aby hlasovali už pro to jedno nebo těch 0,8,“ vyzval poslance na 27. schůzi, která se konala 6. března 2019. Po prvním zamítnutí novely v září 2019 podala skupina poslanců v čele s Bartoněm hned měsíc poté nový návrh. Ten je nyní zařazen na pořad 111. schůze sněmovny, která bude pokračovat 14. září.